kolonmí

se[r]verově

24. března 2009 v 21:31 | bittersweet
server m___linka, dobrý den :DDD + při svlíkání mikiny: "jééé, ty taky tlóóustnéééš", děvka jedna severská xD + rajčátka na radu mého osobního dietologa (nežer furt ty vokurky), na krizi identity působí kobka jako ... ne, nechci to říkat, sem rek*álně nakažena vulgaritou xD, pártytajm.

cinkcink

5. března 2009 v 23:44 | bittersweet
když se mi dneska nechtělo kobkovat, snažila sem se těšit na věci, o kterejch vim, že by se mi po nich stejskalo, kdybych už nikdy kobkovat neměla, a funguje to a je to moje nová životní strategie:) a všechno bylo jak má bejt, hodný paní ("zrovna mi přivezli nákup a už tam na mě dělají cinkcink, víte") a zlý pánové, kou a kou:), hovory s překvapivými detaily a magickými rozuzleními (paní z naší fakulty, pán narozenej 22. 2., moje vánoční vylosovaná, která si zapomněla v kuchyňce máslo xD, který sem jí na přání uklidila do ledničky), šestky a géčka, bramborový nerovnice, nejrozsekávací kosatka story ("neví, jestli ho maj léčit, když jako člověk bude zas nešťastnej, ale jako kosatka je šťastnej":D), záseky a zákokty, jako kdybych kobkovala první den. vystydlý kafe, kousek pomeranče, tisícátá smlouva, výlet do krámku, ve třičtvrtě poslední hovor, nožky nahoře, ... jo, stejskalo by se mi.

fialová

11. prosince 2008 v 19:24 | bittersweet
co se to zase děje, co se to děje, co se to děje. co se to děje?

to je furt ten samej hovor !!?
ano, to je kreditní účet. xD

den tří psích chutí

4. prosince 2008 v 20:35 | bittersweet

to bylo teda rozhodnutí dne, stejně sem nakonec vyzobala jen to zdánlivě kuřecí a zbytek znechuceně vyhodila, děkuji svému nadřízenému :D kdyby se někomu zdálo, že píšu jen o práci, tak je to zřejmě proto, jak moc mě vnitřně obohacuje, a taky že chci už bejt bohatá i po straně povrchně materiální, jak ostatně všichni mí fejsbůkfrendz vědí. :D zná někdo smutnější videoklip než placebí song 2 say goodbye? a věříte číňanům? a co je to za dementní neférovou životní logiku, že se musí předvztahově taktizovat... ještěže žiju s nadhledem (od převčírem)...

a kdyby si někdo nebyl jist, tak supí židle se pozná podle koleček....

pryč, daleko, pryč, pryč, daleko, nebo skončíš jako jááááá...

3. prosince 2008 v 19:43 | bittersweet
dělám si do práce svačinky a učím se nadhledu. jestli se dnešní hovory nebudou poslouchat, mám aspoň minimální naději, že tenhle rok mě ještě nevyrazí :D když nejde o život... tak de o [moje] bády. každopádně dneska největší Pé-dabljů-Cé znamení s kou "en", o kterym sem byla ještě donedávna přesvědčená, že se jmenuje přesně jako jeden bejvoč ektr, jen počeštěle, a on se tak nakonec jmenuje jen polovičně. jaké bylo moje zklamání:) ale to znamení bylo krutě znamenitý: zbylo na mě nejhorší místo v profi koutě, avšak po hodině odešla z neprofi kouta moje kou vylosovaná (to je ale náhoda xD), tudíž sem šla zabrat její místo, tudíž sem seděla vedle kou bejvoč, tudíž sem slyšela jeho Pé-dabljů-Cé hovor, tudíž sem přesně věděla, co se děje, když se mi dovolali z Pé-dabljů-Cé, jinak bych byla ..... srandovní znak pro "zmatená", neumim ho ukázat, ale přesně ho vidim. a tak proběhlo vše bez komplikací, a to není náhoda :D žít s nadhledem je fér... mlčíš a svět je funny. sem out of money a z chorvatštiny dostanu jedničku jen proto, že maj obrácený známkování xD, ale aspoň už mám skvělý slovo na lexikona. když nevíš, hoď si koskou. bejbé... jde jen o to nebát se se ztrapnit a bejt lůzr, umět se s tím vypořádat a smířit, protože jde fakt o .... bády. a kdo mi to připomene, až budu v neděli/pondělí tradičně depčit, toho zmlátim a nepřidam si ho na fejsbůku :D

kdo se bojí, nesmí se mít (mýt)

27. listopadu 2008 v 19:23 | bittersweet
v rámci příprav na kobka xmas párty si teď každý v práci losujeme lísteček se jménem člověka, kterému musíme koupit dáreček. jméno má zůstat v utajení a má být odhaleno až na místě. na místě, které má btw nejhorší název na světě (kouM: "já sem ten název nepochopila!........už sem to pochopila!" xD). "Vylosuj si někoho, ale neřikej koho!!!!" "Jéééé, já sem si vylosovala Lucku!" xD mrzí mě lidi, který po vylosování nedostali smích... já a >kou< mezi ně naštěstí nepatříme xD

DEN TŘÍ POMERANČŮ a jednoho nadpisu na <přání>

20. listopadu 2008 v 20:14 | bittersweet
i devítihodinová směna může přinést ovoce (třeba tři) .... stejně jako mohou být i 81leté ženy vášnivými tenistkami:) krize přišla ve dvě, když šli všichni domů, naštěstí můj kou odborník přes teorie mě seznámil se svou novou pozitivní teorií, podle které krize přicházejí, ale časem zase odcházejí. :D a tak odešla, a místo ní přišla R a fakt největší znamení, protože celkově se mi to stalo zatím třikrát, a na drátě po-kaž-dé úplně stejná paní, ta si musí myslet, že doopravdy sedím na R xD pak znamení s makovkou, no a smysly života jako hlavní náplň druhé části směny (jídlo, konzumace lásky:D, sprcha po spinningu, smích, filmy, music) + pomeranč geg - "dáš si?" "malý moment, prosím..." :D + zkouška ohněm, kdy jsem se při vysvětlování důležitých a cenných informací klientovi stala jednou z obětí oblepenkovávání (i se šálou!) a musela se nesmát, S by se určitě smála a ani by ji to nesralo :D a mám ráda kou M za to, jak je svá, a jak mě dneska každou svou hláškou naprosto rozsekávala.....jaká je pravděpodobnost, že mi teď zavolá kl, že zapomněl he :D + bravo girl, "natáčeli jsme se s přítelem při sexu na video" "!!????!!! jo ona čte časopiiis." xD uznávám, že by mě mrzelo, kdyby mě chtěli vyhodit :D + 7in1 rules, pomeranče a víno rules, a smajlíky na dětském příboru nejvíc rules, jen vidlička se mračí, nechápu ! :)

R dopo

6. listopadu 2008 v 16:18 | bittersweet
abych se vyjádřila srozumitelně. dneska v R asi tak po 800 000 zmáčkutejch R (za který nás vyhodí:D) jsem se na radu odborníka přes teorie odhodlala, požádala R, ať mě naučí zvedat R, že už nechci mačkat R, trochu se smál a víc se divil, jaktože neumím zvedat R, když už jsem tam R, a přitom tam vůbec nejsem R. a tak už nemusím R, když mi přijde R, jestli mi rozumíte, ale nadšená z toho teda nejsem! :D

znamení nebe

31. října 2008 v 12:22 | bittersweet

znamení se dějou, stejně jako paradoxy a naděje. a znamení nebe se dějou krutě krutě, věc se má tak ... dostala jsem už dvě oficiální pozvánky na xmas kobka párty, jednu upřímnou (snad:D), druhou už méně. nicméně:) od tý doby, co si hraju na nerozhodnou v naivním domnění, že budu nehorázně přemlouvána xD, mě pronásleduje děsně znamení, a to ani moc nepřeháním, ačkoliv nemá cenu nepřehánět. tak třeba ta písnička, nebo když v rozhoupávací náladě kliknu na vyzrálou tulení blogérku, jejíž článek se jmenuje kdo všechno půjde do nebe, no a dneska deme s prakspol nakupovat a předtím do nebovýho kafé (pokud si přečetla smsku!), přičemž mi to jasný znamení doteklo až po dopsání tohoto neodmítnutelného návrhu. a aby toho nebylo málo, a viděli ste, že opravdu nepřeháním, muj aktuální seriál je dead like me, kterej je zatim skvělej až na nepatrný detail, že hlavní postava vypadá přesně jako někdo, koho nesnáší moje kamarádka, a nemyslim tim vlak! :D, a v tomto seriálu ..... a tak dál, musím letět. bojím se? já myslim že se nebojim. překvap mě!

sladkých patnáct

27. srpna 2008 v 22:49 | bittersweet
netrvalo to sice očekávaný měsíc, ale stalo se ... říká se tomu mít víc štěstí než rozumu a řečnických + improvizačních schopností :D sem božská žena v černém (za tríčo děkuji svým praktickým spolubydlícím <3) a jako by to nestačilo, už umím půlku filozofie ... tak co vy na to:)

z deníčku rektální hipízačky (20)

21. srpna 2008 v 23:19 | bittersweet
miluju svou práci :D a své spolupracovníky především ... že mě drbou v mé nepřítomnosti beru jako samozřejmost, protože v mé přítomnosti drbou zase jiné nepřítomné ... dnes byl ale mému drbání přítomen jeden z mých dvou jediných nejoblíbenějších kolegů, a jako ještě že tak, vůbec bych jinak neměla šanci se dozvědět veledůležité a mně dosud přísně zatajované informace z mého života, třeba že se oblíkam jako hipík a chodim se svym < druhym > nejoblíbenějším kolegou, to je ten co mi přivez Nessie, kdyby náhodou měl někdo rád to jak se opakuju :D ale jinak se stala dneska krásná věc, když sem ještě byla přítomna:) seděly sme takhle v neprofi koutku tři dívky nemající na první pohled nicmoc společného a VS začne náhle rozebírat svého partnera a vyřkne osudovou větu: "když já sem na něj poslední dobou tak hnusná... zlá a protivná...", přičemž já a SA zbystřujeme a kajícně a se smutně zkrabatělym čelem potichu vzkřikneme v tentýž okamžik: "jáá taakyyyy:(" ... bylo to tak magické a spojující !! nepočítám-li VS nevěřícný pohled na mou osobu a reakci "cože? ty?" :D spát spát spát spát ... už druhou noc v tomhle divnym tejdnu sem nezamhouřila oka ... ale mam další žirafí pyžámka do zásoby :D a taky spustu ukládajícího se tuku z véči do zásoby ... miluju narozky, miluju svou práci, miluju žirafí pyžámka, miluju posez na švehláku s těma mýma holkama<3 co mě nečtou, protože píšu moc často a dlouze :D prostě někdy se zdá život vlastně docela fajn, ve free stavech 24hodin beze spánku obzvláště :D spátspátspátspát ... ale tohle sem prostě musela sepsat, to je snad pochopitelné
ranní apdjet šok: to sem hipík i s emo tričkem?

Br...abci a jiná <havěť> :D

12. června 2008 v 16:33 | bittersweet
je legrace mít dva nejoblíbenější spolupracovníky, kteří o sobě i o tom druhém vědí, že jsou mí jediní nejoblíbenější :D třeba dnes se takováto legrace projevila smskovitě. / jsi v praci? bejvavalo, ve dve me vystridala sunkova... :D / vrabci si na strese cvrlikaj, ze dnes slouzis :D ... a o tom ze mam ct a pa si taky zpivaj Br...abci? / trochu mě mrzí, že z toho nebudete mít tolik co já, protože je to zatím jediný, co mě v dnešní zamračený den fakt rozesmálo... :) někdy je mi skoro až líto, že mě nečtou, titulek by jistě ocenili jako nikdo jinej :D

optimalizace

29. května 2008 v 19:26 | bittersweet
nedá se říct, že bych nezablokovala pomalu půlku počítačů v kobce, ale dá se říct, že to bylo super :D + dodržování vyšších principů - ale do kina jít klidně můžeš xD + "ne, jsem skutečný člověk" LOL

ale my nejsme internetový obchod

28. května 2008 v 21:49 | bittersweet
nádhera, vylézt z kobky už ve 14.00, sluníčko vysoko, všechny obchody otevřený, celej den přede mnou a dokonce i depkapark působí za světla jako docela obyčejnej park. je to tak, dnešním dnem jsem objevila kouzlo ranních směn:) je samozřejmě možné, že zítra brzy ráno, až se budu se zalepenýma očima hrabat z postele, budu k popisu svého nadšení volit slova poněkud odlišná od těch, která jsou volena při klasickém projevu nadšení, to mi asi rozumíte, ale prostě takže asi tak, jak by řekl profesionální operátor (info o prvním dopoledni)

v rámci ankety

13. května 2008 v 21:43 | bittersweet
proč právě dnes??:D

prej že nešťastný

29. dubna 2008 v 21:18 | bittersweet
13/15 ... nejsem loser :D jupí, chachá, haleluja. do měsíce šplham na patnáct a budu paní božská :)

heslo? potopa!

29. dubna 2008 v 0:03 | bittersweet
dneska oba, zítra ani jeden... v "deset" padla a ještě světlo, nejvíc nejlepší bagetní cesta na tram :D

neka

21. dubna 2008 v 23:26 | bittersweet
deset minut po konci pracovní doby řešit sračky je zlo, za který už doprdele placená nejsem! přestože několik způsobů řešení se stále ještě nabízelo, "zbav se ho!" z úst mého nadřízeného rozhodlo vše. very sorry, pane, máš volat dřív... to sme ale banda hajzlů

ještě novější novinka

8. dubna 2008 v 21:47 | bittersweet
nevyhnutelné nastalo, a dobrůtky už nekupuje mně...

devatenáct

7. dubna 2008 v 23:51 | bittersweet
vzpomínáte na to děsný znamení onehdá, když kolegovi Y volal člověk se stejnym datem narození, jako má on, a mně člověk se stejnym, jako mám já? jen těžko tomu někdo z vás uvěří, ale stalo se to znovu :D + "kdybyste tam to heslo napsal, tak by vás to pustilo dovnitř" + "já bych vám opravdu ráda poradila, ale vážně nevím, co se teď u vás na počítači děje" :) + paní s manželem, teda spíš bez. to mi bylo fakt úzko.
/??! to je můj devatenáctý nejoblíbenější film!/
/můj taky devatenáctý!!!/
 
 

Reklama