filmování

diagnóza: MALÁTNÝ

1. prosince 2007 v 23:55 | bittersweet
hele, on je prostě k sežrání, ať si říká kdo chce co chce:) chyťte doktora sice žádná špička, rozhodně ale ani extra propadák, takže si s mnou nenáviděným csfd (58 %) pro jednou dovolím souhlasit

ale ale, co to nevidí oko mé modravé

4. srpna 2007 v 13:31 | Kouř
je to fajn fajn fajn je to fajn fajnový

di se vyprat

18. července 2007 v 1:53 | PÁR PAŘMENŮ
tady máš žárovku. ale bohužel nefunguje... adios

mindhunters

7. července 2007 v 23:43 | bittersweet
tak po skouknutí tohohle aby nebyl člověk paranoidní ! rozhodně přidávam na seznam těch nejlepších. brr

v nesnázích

14. května 2007 v 0:08 | bittersweet
respekt panu hřebejkovi+jarchovskému za krásku v nesnázích :) aňa geislerová luxusní, schmitzerovo úchylnej hereckej výkon luxusní a tragikomická scéna prvního setkání dětí s evženem zatimco jim paní přišla oznámit smrt svý matky naprosto nejluxusnější... černýmu humoru zdar :)

who cares

12. března 2007 v 23:07 | CORPSE BRIDE
what does that whispy little brat have that you don't have double?
she can't hold a candle to the beauty of your smile
how about a pulse?
overrated by a mile
overbearing
overblown
if he only knew the you that we know
and that silly little creature isn't wearing his ring
and she doesn't play piano
or dance
or sing
no she doesn't compare
but she still breathes air
who cares?
unimportant
overrated
overblown
if only he could see
how special you can be
if he only knew the you that we know

máš ráda sex?

4. února 2007 v 23:36 | Prime
nekupuj nintendo.

change one thing, change everything

3. února 2007 v 17:06 | butterfly effect
víš, měla bys to vědět.
a co?
žes byla šťastná... se mnou.

ach bože, měl sis tam ještě hodit topinkáč...
to mě nenapadlo.

jaký má teď smysl psychologie? zítra se můžu probudit jako farmář v bangladéši...

Let číslo 93

17. září 2006 v 21:47 | bittersweet
závěrečný titulky, v sále se rozsvítilo, ale žádný davy lidí se nehrnuly k východu jako normálně. jenom mrazivý ticho a všichni seděli jak přibitý.

the lake house

27. srpna 2006 v 1:48 | bittersweet
i saw her ..
i kissed her ..
i love her.
and she´s gone away ..

Frekvence

9. července 2006 v 1:00 | bittersweet
Frekvence .. film, kterej mě dostal.
prolínání minulosti s budoucností a budoucnosti s minulostí ..
film, kterej můžu vidět padesátkrát a stejně mi při něm bude naskakovat husí kůže.
"Tenkrát jsi to zvoral. Jenom to ještě nevíš."
film, u kterýho mi jako u jednoho z mála nevadí happyend ..
film, kterej vás taky dostane.
jestli jste ho dneska prošvihli, tak padejte do videopůjčoven, nebudete litovat; a kdyby náhodou jo, tak si mě třeba ukamenujte. :)

50 first dates

16. dubna 2006 v 16:29 | bittersweet
Henry Rothe, proč si mi neřekl, že jsi tajný agent?! ...
To asi nepůjde, Liso.
Lindo!
Já vím, změnil jsem ti jméno, abych tě ochránil.
Promiň, moc se ti omlouvám, jsem otrávená v důsledku nedostatku fyzickýho kontaktu ..
Co takhle zkusit tohle? Dáme to sem... Otvírací dveře. Vafláci můžou chodit dovnitř a ven!
Ale, vy pocházíte z nějaké země, kde je normální hrabat se cizím lidem v jídle?
Nejde mi o sex na jednu noc! .. Cokoliv s Lucy je na jednu noc...
Spíme spolu? ..
Ne... Ale rádi bychom ..
Ty jsi má Scarlet, co děravou má paměť ..
Rozflákal sem svoje auto a hrál si na dělníka,
zmrzačil kamaráda a vlastní vinou málem přišel o tučňáka ..
První pusa je nejkrásnější...
To už jsem slyšel.
Henry, počkej .. můžeš mi dát poslední první pusu?
Jediné, co o mrožích vím, je, že mají ze všech savců druhý největší penis .... Největší mám já!
A jestli jsou ty tvý sušenky z trávy, tak je hlavně nedávej delfínům!
Jak myslíš, že je přinutím dělat dvojitej přemet a hrát si s bílejma dětma?
(loučení s mrožem) Dík, kamaráde. A nezapomeň na kondom. V tvym případě spíš futrál na lyže ..
Ahoj, já jsem Tom!
Henry, Lucy, těší nás. Co kdybys přišel za deset vteřin, ať se můžeme zase seznámit ..

never talk to strangers

8. dubna 2006 v 17:32

Jestli se nechci pouštět do důvěrného vztahu, není na tom nic patologickýho, jasný?
Kdo říká něco o důvěrnosti? Chci s tebou jenom spát...

Jak se naučit věřit... jednou jsme zkoušeli skupinové cvičení, kdy pacienti střídavě padali na záda a pak se chytali.
Bojím se... Já taky. Ale to mě neodradí.
 
 

Reklama