Březen 2009

o hodinu okradená

29. března 2009 v 22:25 | bittersweet |  playing my game
ve čtyři vstává, sbaleno nemá, co si sbalit neví, u kompu sedí, brambůrky baští, někdy nechápe se, někdy nechápe nic, rýmovat se to nemá. karimatku fialovou přivezla si, kalhoty fialový nepřivezla si. bigšok koupila si, chléb toustový koupila si, teskopizzu nekoupila si, protože do mikrovlnné trouby vhodná není, normální troubu ráda nemá. tousty na zítra udělá si, cestou do brna sní je, a pak už co jíst nebude mít, protože kalhoty fialové má. kamarádka její na skalce pártyuje, ona by taky pártyovala, ale nepártyuje, protože spát jít brzy musí, ale stejně nepůjde. sobotonedělní noc hifáč započal, dobře jí bylo, pociťovala to:), tip na drahé jídlo dostala, rukavice zapomněla, ale koty má je, pak myslela si, že nic už ji nedrží tam, ale nakonec drželo:D, ale pustilo. do bílého auta nastoupila, a pak se velké věci děly, které se málem neděly, kdyby hinny párty neměla, kterou nakonec neměla. na kruhy soudruhy těšila se, ani těch nedočkala se, avšak ráno vlastních dočkala se, a zítra se jich znovu dočká, a pozítří se jich znovu dočká, a už se jich nikdy nezbaví, a už aby pátek byl, a ona vybalila, u kompu seděla, brambůrky baštila, ekskurzi za sebou měla a opět se nechápala a opět nic nechápala, karimatku odvezla si a kalhoty přivezla si, albertí pizzu koupila, která do mikrovlnné trouby vhodná jest. achjo :/

šapó, médžikl mystykl plejs (vol. 4)

28. března 2009 v 13:12 | bittersweet |  nočníky
kdyby měl albert donáškovou službu, objednala bych si ten úžasnej rohlík a kitkat... co říkáte na kombinaci sangrie a bílýho vína s ledem, já říkám nechápu jak jsem to mohla dopustit, ale stejně to bylo awesome, předšapózní brambůrková žranice + libanonskej chleba s márksomáčkou, gurmánský nebe, bohyně jídla. famózní kontrast šampaňskýho a krabicáku:), emeriken gáj, který se přizpůsobil primitivní úrovni mojí angličtiny a zřejmě jen díky tomu sme si povídali tak dlouho xD, a až pojedu do ňjů jorku, tak mam kde přebývat:))), a nejvíc největší znamení noci: pk, která ujíždí na klucích z kapely a na chrtech, se zde seznámila s muzikantem, co má chrta, najde se snad ještě mezi mými čtenáři někdo tak naivní, kdo by byl schopen označit tuto velkou událost jako náhodu?:) 511kou (není kou jako kou:D) do prázdnýho bytu, typ co chtěl vzbudit na P.P, což nakonec nebylo potřeba díky nečekanému zjištění, že dělá taky v kolcentráku, haha, vzájemné představení s vzájemným ujištěním, že si stejně jméno toho druhýho nebudeme zejtra pamatovat:D, ... noční toustíčky a zírou, život jak má být, a teď dilemma, jestli jet domů hned, nebo si drze a vyzývavě uvařit spolubydlovo blaf a jet až posléze:), ... čárka a tři tečky ukradeny, přiznávám, ale je to fér za nakažení fér. a tak to je a tak to bude, cesta stejně vede všude, těším se na koncééért, na kruhy a soudruhy a na refrén, uá. a na zbytek a na všechno a netěším se na pondělí až pátek, bude to drsné a hladové xD, ale mám svoje vysněný fialový <3, a to mi musí stačit, stejně jako vám musí stačit kousek mýho zadku na ukázku, s lentilkovym páskem jako bonus :) a jestli v nich potkám někoho, komu budou slušet víc než mně a mýmu zadku, tak budu zlá a následně v depresi xD, tak si je prostě nikdo nekupujte prosím, ať máte na jídlo :D, je to pro dobro nás všech.
+ médžikl mystykl obrázkově:

i've got this feeling

26. března 2009 v 22:16 | bittersweet |  playing my prague game
podle mě sem génius, a ani to nevíte xD, a pazoura se mi trumfama jenom hemží. megatonážní postel budiž mi nečekanou odměnou, stejně tak nečekanou, jako bylo nečekané vyčerpání zásob odměny jiné názvu legračně dětsky roztomilého:). i've got this feeliing ... i call for pizza, i call my cat :D, luk insajd, luuuk insajd jor tajny majnd. některý věci sou nevyhnutelný, bezpointový a přesto krutě vypointěný, avšak nevyhnutelný stále. stejská se mi po dejvidovi, už by to chtělo tu třetí řadu, neníliž pravda. mám náázev, mám název mám název, ale to už víte, a stejně nevíte nic. ale můj čas přijde, to vám řikam, jakože ten úžasnej mnou nově objevenej albertí rohlík se rajčatovo sýrovej menuje. některý věci sou nevyhnutelný a neuděláte nic :)

tak nechte mě spát

25. března 2009 v 22:30 | bittersweet |  playing my prague game
zdálo se mi o želvičkách a o tom, že mě uhání V. xD, na(ne)štěstí příští čtyři roky s nikým nechodím. o čem se mi zdálo v metru, když sem se probudila až na JzP a navíc bez žvejky, o který sem přesvědčená, že sem s ní nastupovala:D, netuším a doufám, že netušili ani lidi okolo. ranní seksy emítko, pizza albertí a nejvtipnější zmatená socio, anglicky mluvící a francouzsky mluvící, nejvtipnější zmatený dotazy :DDD + socioželvička. modrá tužka u písmena a oranžový zablikání. chutě:), vymyšlenej název. obrázkově:
:)

se[r]verově

24. března 2009 v 21:31 | bittersweet |  kolonmí
server m___linka, dobrý den :DDD + při svlíkání mikiny: "jééé, ty taky tlóóustnéééš", děvka jedna severská xD + rajčátka na radu mého osobního dietologa (nežer furt ty vokurky), na krizi identity působí kobka jako ... ne, nechci to říkat, sem rek*álně nakažena vulgaritou xD, pártytajm.

prý se tomu říká cože

23. března 2009 v 21:45 | bittersweet |  playing my prague game
sjetá energetickým nápojem žlutým ztvářet se chystám další z sloupce článků bez hlav a pat a údů, are you gonna be my unknown lover? xD připadat si ráno v šest na cestě domů jako emoděvka v absťáku je jistě cenná životní zkušenost, leč nedoufám, že se bude opakovat, lépe se vskutku cítím v roli toho, kdo zabouchává dveře zevnitř a cesta do postele mu nezabere úsek časový delší než třicet vteřin. a názory se mění, ano. a své emopoznatky si schovám pro knihu xD. a skříně je mi taky líto, ano :))). a když je light of day moc ostrý, engliš moucha brejle sou tu pro vás (pro mě). a jakej maj věci smysl? ňákej. tak jest.

konversková princezna

22. března 2009 v 1:08 | bittersweet |  nočníky
když sem se doloučila s myškou a otočila se na patě svý parodie na konverzy a popošla asi dva kroky, uviděla sem běžet podél baráku docela malinkatou opravdickou myšku <3 toť na úvod a závěr. teď prostředek: dorazil F, ač to nikdo nečekal a ani on sám:D, nalákala ho levná kola s rumem xD, a tak to má bejt + pozvánka na morgana za mou loňskou hlasovací účast :))). pes - fenka, kousek pizzy na podráždění, finanční zmatky (přišel sem s kilem a odejdu se dvěma?:D), ujetá hradová situace (bitr's tiireeed of normal questions xD), v odpovědích mám nečekané jasno + nosič koblih jako bonus :DDD (a blikání baterkou). něco bych řekla, ale bylo by to moc emo:), a týká se to songu (tohoto), kterej sem dneska slyšela v radiu, když sem se sprchovala, nějaká trapka ho věnovala svý životní lásce. a mně došlo, že životní láska nemusí bejt přece nutně ten člověk, se kterym strávíte celej zbytek života. a to stojí aspoň za zamyšlení, nicht wahr? / and after all that's been said and done you're just a part of me / já mam ve svym hradu jasno, a to ani nemusí bejt muj tatínek moc bojující:). gudnajt `(•.°)~ ... :D taky vás tenhle smajl mejks smajl? :))) a strýček jan si teď klidně pártyuje beze mě, ještě že to nevidí žiráfy xD.

big shock light of day

21. března 2009 v 18:21 | bittersweet |  playing my game
druhá řada is ouvr, uá <3 yesterday, all my troubles seemed so far away: kobking počtvrté v týdnu, mysela sem jak to nebude masakrální a k nepřežití, a nakonec to bylo docela něžný a k přežití:) / rč nedoporučujeme... já si to pak změnim, slibuju!! / íííí :D 45 minut, jež nás děllily od párty v busu, to by byla párty jako noha, jako emonoha! xD totální štěstí na richardy krajčy, jeden na sedadle přede mnou, co bylo sklopený a já se cítila utlačovaně a ono nešlo zaklopit, až společnými silami:D. složená na zemi v zapářený koupelně snažíc se nabrat dech s kulisou brutálního řevu mirandy ze sexu ve městě, který zrovna někdo obviously dával docela dobře do těla. funny, izntit. jak sem se doplazila do svýho pokoje nejsem schopná pochopit... asi sem prostě holka šikovná, i když úplně hloupá (a netočí se o mně filmy), naštěstí ještě existují hodní muži, co vám za děvkapunčochy klidně dovezou šunkovýho ajfela až pod nos, abyste nabraly síly na výměnu rolí s hlavními hrdinkami seriálů, jeden roztomilej překlep a jít spát s bolestí hlavy jakou sem nezažila, moje příští óda bude na růžovej. hranolky a čokoláda, fakof na mislityčky a vokurky, který málem všechno zkazily. a bylo to bez náušnic :)

somewhere else

19. března 2009 v 22:22 | bittersweet |  playing my prague game
jsem malý emítko, co kouká na bigbeng. už je sobota? xD vskutku znám příjemnější věci (a teď?) než mít v jednom uchu klientku se závažným problémem (:D) a v druhym obtěžujícího zloděje lžiček a kráječe pomerančů a konínakupitele v jednom:)))), tak to bude asi dejavu, zní to tak :D čajna, bejbé, pírc, a z kobkanudy přečtenej lingvistickej článek na zejtra, smutné? veselé? i love my job :)))) a už je sobota? :D to je smíchu najednou... když je člověk free to be whatever `(•.°)~ ... :D takže jeden bigbeng a jednoho dejvida na dobrou noc prosím:)

if it's wrong or right it's alright

18. března 2009 v 21:04 | bittersweet |  playing my game
byla sem nevyměnitelná, milovala sem úterní směny, byla sem nedostupná ale free, byla sem bad little green thing, byla sem soukromá duha, co si myslí, že nikdy neni pozdě, byla sem mňágově zduněná, byla sem luštitelka sudoku, vozila se v pizza autě, byla sem šmirgl děvka, byla sem slavná, byla sem o hodinu okradená, byla sem protipól, třetí strana mince. před rokem v březnu. co z toho sem v tomhle březnu? a o co sem víc? (řečnická, díky:D) a o co víc budu v příštím březnu? - zde už můžete odpovídat... kdo bude nejblíž pravdě, dostane za rok lízátko:)

a venku trochu mrzne

18. března 2009 v 15:46 | bittersweet |  playing my prague game
ztratila jsem pírs (co sem dělala, tyvole, smrkala, vole) a roztomile roztomilej klučík mi ho pomáhal hledat, uá, za takovejch deset let bysme se mohli klidně potkat znovu a poznat se výš, blíž, zlín, kroměříž xD hledání bylo sice překvapivě neúspěšné, ale aspoň sem nepřišla domů dřív :DDD (nechceš si dát pak s náma.......cígo?xD) a taky sem ráda, že to vypadá, že mě to vůbec nesere, ten pírs teda, lůcince to přeju :))). kobka byla dnes tak náročná a vysilující, že sem dočetla knihu a opsala si následující moudro, na které by se nemělo zapomínat: Štěstí jedněch způsobuje zoufalství druhých. (M. V.) stejně toho chlapa žeru, ať si říká kdo chce co chce, pizzující anděl a všechny ty geniálně geniální propletence mě dostávaj skoro jako dnešní klient s totálně nejvíc seksy hlasem, s jakym sem za dobu své operátorské kariéry měla tu čest. a dál a dál, kafe, henk můdy a na svým holým břiše dnes prostřu andělůůůům...

pizza dělá hezká těla

17. března 2009 v 22:25 | bittersweet |  playing my prague game
jestli se nezačnu léčit, tak nevim co se stane, ale bude to awesome, anebo taky ne :D událost dne (noci): mááám je, a jsou jenom moje, i se špuntíkama, teda s jednim, protože druhej sem zvládla ztratit hned ráno při chvátání ztrapnit se s mym dokonale promyšlenym vyprávěním, který rozhodně neslavilo úspěch, jakej by si zasloužilo, vlastně neslavilo fakt žádnej, je to zlý, život se s tebou nemazlí. noční jízdy v protisměru s psycho nočním řidičem, kterýmu tucala do rytmu celá řidičská kabinka, noční výhled na noční loveless city, uá, a bára ví, když celý město spí... v kobce sem ohňolejsově podrobila vše kolem sebe i se sluchátkama a koupila sem si na floře banán. no co dál říct, ondro, je mi všelijak :D (je mi dobře a jsem na sebe pyšná, že sem v devět vstala a šla se ze sebe statečně udělat lůzra, kterým nejsem, ačkoli to tak může neúměrně často vypadat xD) samý plusy! :)

nezávisle

15. března 2009 v 18:33 | bittersweet |  snowflakes
pizza nepizza, š____ se musí

vs.

sex nesex, bydlet musíme i my géniové xD

a co jinak?:)
nounejme, žiješ? :D

+ povídala jsem si s klínrovo holčičkou! :)))
<3

+ máš emonohu xDDD

když celý město spí

14. března 2009 v 1:10 | bittersweet |  nočníky
v megatonážní posteli se mi stále válí prázdná zírou (nádherný slovní spojení, ocenit prosím), myslim že ji tu necham bydlet a umřít, ostatně postel je veliká život mi utíká ... čim víc řešim se svejma zadanejma kamarádama jejich vztahový sračky, tim míň sem přesvědčená o tom, že vůbec chci něco takovýho ještě někdy řešit ohledně sebe. když sem se při debatě na podobně nejhorší témata zmínila před koukolegyněma, že mi krutě dlouho nebylo tak dobře jako teď co sem free to be whatever, zakoulely shodně očima a nejspíš si o tom docela shodně myslely svý, a o tom sem si zase docela neshodně myslela svý já:). já vim že nejspíš zase přijde chvíle motýlů a chuti tulit se v metru a špitat si do oušek a objímat se na eskalátoru, ale momentálně mi ze všech jmenovaných činností (můžu-li zařadit motýly mezi činnosti, a proč bych vlastně nemohla, když sem free to say whatever) naskakuje vyrážka, a když k tomu připočtu rodiče a kompromisy a závazky a sliby a důkazy místo slibů a neubližovací polopravdy a podezřívání a bejvalkovskou paranoiu, už mi skoro otejká ret jak po jabku, a chce se mi z toho docela upřímně spát, přitom sem vám sdělila jen asi 25 % informací, a nejvíc mě sere, že vás to vůbec nesere, dalších 5 % bylo, že vás všechny nesnášim a nebejt okolností svědčících jasně proti, tak si snad myslim že sem v průšvihu, protože moje dnešní náladově měnící se stavy bych nepřála nikomu zažít :D dalších asi 60 % by bylo o mym smutnu z toho, jak se nám rozpadne bytová crew, až zdrhne PS na kolej a Lůca do svýho vysněnýho neretro bytečku, ale o tom jindy, protože smutno před spaním mě fakt neba, navíc když je pátek a já nemam prachy a ani návštěvu, o kterou bych stála dvěstěnásobně víc než o tu, kterou mám a kterou nikdo nezval, naštěstí mám ale taky dotaženou druhou řadu dejvida a docela najsovní víkendový vyhlídky, jestli to klapne. překvap mě, soboto čtrnáctého:)


o průměrech a zadcích

13. března 2009 v 0:04 | bittersweet |  nočníky
protože kromě pliwa a nory, paradoxně:), občas smíškový a občas džínový, no a paní skotyšový, už zbyl jediný poctivý bloggér a tím je (prosím potlesk a ohňostroje) strýček jan (šplham za žirafy, a koho to sere:D), zaslouží si jeho dvoudílná etuda (krátký prozaický útvar na předem dané téma) o lidech a jejich maličkostech trochu pozornosti a trochu víc reakce než 1 komentář. problematika ošklivejch vs. hezkejch holek a jejich kamaráda, u kterýho je celkem jedno, jestli je hezkej nebo ošklivej, je věc složitáá, ááánooo, vlastně ani ne. budeme ošklivý holky pracovně označovat jako průměrný, protože myslim že ošklivejch je docela málo, i když fairy má na to zajisté zcela odlišný názor a poprosím ji, aby si ho nechala pro sebe :DD, avšak já si ten svůj pro sebe nenechám xD ... jestli něco nesnášim na hezkejch holkách, tak je to nepopiratelnej fakt, že si klíďo a jako by se nechumelilo vybíraj průměrný kluky a je jim úplně jedno, že pak průměrný kluci budou brát jako automatiku, že maj na hezký holky, a průměrný holky berou jako ošklivky, se kterejma se oni zahazovat nemusí, protože maj na "víc". jenže co je víc? kdo je víc? myslíš že si něco víc? (nemířená otázka do davu, nad kterou má právo se pousmát pouze w.w) ta "ošklivá" holka v autobuse kamaráda třeba ani nebalí, jen má snahu (bavit?), kterou "hezká" vyvíjet nemusí, protože je prostě "hezká" (abych to upřesnila, s "hezkou" se kluk prostě bude bavit, aniž by ona pro to musela dělat něco víc, ta "průměrná" musí ukázat svý jiný přednosti, ty bavící). ty "hezký" to maj jednoduchý, ale po hlubším pátrání se z "jednoduchý" může stát "smutně jednoduchý". asi to neplatí u všech a sem ospalá a taky to asi nemyslim úplně obecně, takže si argumentujte čim chcete a já s váma nejspíš budu souhlasit...

'cokoliv mi nadiktujte, já to tady napíšu' xD

11. března 2009 v 17:07 | bittersweet |  playing my prague game
druhou řadu dejvida budu mít staženou za šest týdnů, držím polopůst a od 13:55 do 14:00 rektálnického času sem upřímně nenáviděla svého jinak oblíbeného kou xD, a jinak je vše jak býti má, tzn skládam ódu a umírám touhou po šesti věcech a vydělala jsem si dnes na zmrzkovou část dovolené :D. po rozkliknutí se dozvíte, proč včera neklapla čína a po čem touží pk, takže nic zásadního xD

the world has made me stupid

9. března 2009 v 22:16 | bittersweet |  prásk
dojela sem californication, první řadu. z konce sem nadšená jen proto, že ať už kdokoli čekal cokoli, tak tenhle sled nečekal, jinak sem nadšená míň, protože nevěřim na happyendy, nicméééně není všem dílům konec, všechno je v pořádku, na happyendy uprostřed věřím:). mám chuť tančit (xD), v krásnejch plesovejch šatech, bejt brutálně zmejkapovaná a mít hezký vlasy a nechat se vést mužem v obleku, třeba panem pojistkou (sem sjetá toustem a pomerančem), mám chuť na další díl, mám chuť bejt důvod ke zpovědi a mám chuť seksovat na střeše, třeba s panem pojistkou v obleku. mám chuť na centrifugu, na kterou se bojim a v životě sem ji neokusila, a na hektolitr 3v1, na fialový hrozny a na tajnost. otevřít si okno nad megatonážní postelí a nechat si nasněžit do peřiny, na pizzu a na sluníčko. na pospinnigovou sprchu, na posledních kobkovejch pět minut, na smsku, na čínu, na pohádku, na žluťákovou jízdu za tmy, na knížku, na mouchovský brejle, na víc, na anděl, na kafešejk z krosu, na neromantiku, na vyhřívaný sedačky, bejt vyspalá, na sukýnku, na kino, na nevyřvanej a nevytajnostněnej hlas. na prachy a lhát a kát se při tom nadvakrát ... bejbé.


přes vlny řeky, odkud není cesty zpět

9. března 2009 v 18:12 | bittersweet |  nočníky
občas se prostě stane, a těžko tomu někdo z nás zabrání, že se člověk ráno prubudí sám v cizím bytě jen a jen na základě den staré historky ve stajlu "how i met a bitch with koskatá čapka", známe to všichni, tak co že vám to tu chci vlastně vyprávět:) ... možná snad o částečném zklamání, že místo vzkazu "jdi po šipkách" alá multikino, kterej by mě doved ke kafi a připravený obrovský snídani:D, sem nalezla pouze mesidž pro spoluobyvatelku (vy už ste tady?:D), odhalující intimní žirafové a příbuzenské záležitosti, jež měly zůstat skryty, s ještěrkou :D, kterou sem měla sto chutí (tj podobnej počet chutí jako na kafe) unést a požadovat výkupné. za trest sem nakonec odcizila pouze čaj a aspoň pro ten kofeinovej pocit si ho uvařila do hrnku douwe egberts pro chvíle pohody, chvíle to totiž byla fakt pohodová a takle by mě bavilo se probouzet v cizích bytech častějš, navíc mám radost že to ani nebylo moc levloidní a taky z objevu, kterej převrátil můj život naruby a věci už nebudou jaký bejvaly, možná vás to zaskočí a nikdy ste si to plně neuvědomili, ale neoholený nohy nebrání příjmu potravy:), rozumějte luxusním křídlům a čtyřem uá minibrambůrkům za svitu svíce bílé jako beránek:), což moooohlo bejt levloidní, ovšem jen za předpokladu, že by mi nebylo zamítnuto polejvání horkým voskem :D, a tak zůstalo u oddělených loží, tedy až po prosezené obuté půlhodině za dveřma, kterou ukončila náhlá zpráva o aktuálních venkovních podmínkách, a protože těch sem si již v tento tajemný pozdní večer užila na opuštěných / tajnostních místech ažažažaž, kostky byly vrženy do rána bez kafe a odličovadla, a já s nimi. jediná reálná možnost odčinění všech zmíněných hříchů je dar v podobě dvou strakatých zvyřátek, co když pijou, nesmí se předklánět a narovnávat moc rychle, protože by omdlely, a v hlavě maj zapíchlý dráty, předem děkuji :)))

mocný jekyll

7. března 2009 v 22:37 | bittersweet |  nočníky
jak všichni dobře víme, sydny už je velká holka, a tak sme s ní tu seksy kulatou jednadvácu oslavili jak se (ne)sluší a patří:) s myškojc paní tradiční blf na rozjezd, zapomenutej dar, věnování nad popelnicí + věnování dvou korun někomu, komu chyběly a už se nikdy nedozvíme na co:D zbytek noci si můžeme rozdělit na dvě prolínající se linie... první je ta, kterou si pamatuju, a druhá ta, kterou méně, víceméně, zde se budeme věnovat té první :D. bylo veselo a hravo tak jak to mám rád, kolem lidi, který mám rád:), drinky který mám rád, padací brčko, podlezy, tanečník !! a jeho slečna (a tim se opět vysvětluje všechno:D), která si všimla první:))), povídání s cizíma holkama na záchodě tak jak to mám rád :D, tam je dycky tak príma atmosféra:), oficiálně první lajf pokeckalba s P, kterej neměl oholený nohy xD narozdíl od lidí, který jo a každou chvíli cítili nutkavou potřebu se o to s někým dělit, často pořád dokola s těmi samými lidmi:)))), lemondi, lemondi, P kamarád Marek a jeho roztomilá rozpolcená dilemata, kotyho hodinky, který mi tu teď furt pípaj, a tady se nám linie propojují, děvka mi zmizela, muž s neoholenýma nohama zmizel, bezkřídlovka se spoluobyvatelem zmizeli už někdy dřív, myslim že někde cca mezi sprajtem a lemondem:D, a pak už byla jen kotyho otevřená náruč a nejhorší unaveně opitá zabitost, proti který sem neměla sílu bojovat a srabácky sem ujela směr megatonážní postel, která se o jeden noční nákup ("jak tu teď takhle sedíme na vyhřívanejch sedačkách a žerem sendviče, který si koupila, tak mě ani moc nesereš":D) a několik dílů bigbengu později konečně dočkala xD, nicméně vzhledem ke křtitelově zákazu (zákazem rozuměj přání, které jsem pod výhružkami nucena respektovat:D) o tom blogovat se bojim, že se zase nic nedozvíte. tak třeba příště :)))