Březen 2008

minuta ticha za nezveřejněné články

31. března 2008 v 2:05 | bittersweet |  nočníky
musím nutnonutně něco napsat, než půjdu spát, abych to tu po posledním retardingu trochu zaktuálnila a taky aby se mi zaktuálnil můj seznam oblíbených... vždyť to znáte, všechno se mění, ale některý věci se nemění a nezmění. vlastně tu mělo bejt úplně něco jinýho, ale není. to se stává. taky si zřejmě nemyslíte, že bych měla psát nočníky častěji, že?:) asi vidim na minutu ticha i dost zveřejněnejch... aspoň bylo dneska krásně
jo a smích, ještě jsem si vzpomněla na story kamaráda, kterej šel spát, ale nemoh vůbec usnout a hrozně mu vrtalo hlavou proč, a tak se furt snažil a snažil usnout a usnout, až nakonec zjistil, že si nechal omylem rozsvíceno, lol, takže zhasnul a usnul, jak prosté:) nebudu se zde dlouze ani krátce rozepisovat o tom, co ve mně právě nyní tuto vzpomínku asociovalo, takže už oficiálně dobrou, a chci zpátky svou ukradenou hodinu...

v kelímku od jogurtu sjíždíme řeku

30. března 2008 v 18:24 | bittersweet |  retarding
o hodinu míň, o kolečko víc. a tak dovolte otázku: máte doma dost česneku? třetí strana mince je možná ten provaz, kterej spojuje naše dva světy. ty seš panna a já orel, nebo obráceně, na tom nesejde. dva protipóly, buď a nebe. a vy, realitou nepoznamenaní, vážně věříte, že některá z hvězd tam nahoře svítí pro vás? jste čtyři roky pozadu, naivky naivní, zrovna ta vaše už možná dávno zhasla. hezkej zbytek života ve světě zmatenejch štěňátek (fakt by bylo nejlepší vystřelit mě na měsíc). mmmmmmm miláčku, já bych chtěl ještě... jistě, vždyť jsem upekla dva plechy! teď sem si promnula oko a mam ho namalovaný. to máš za to, že nevěříš v o hodinu méně.
měli sme jít ven

sviť, kontrolko zas*aná

27. března 2008 v 23:46 | bittersweet |  prásk
je mi blbě, mam bordel v tašce a jsem slavná. vyvěste prapory, haleluja. chci pátek večer...

all around

25. března 2008 v 0:52 | bittersweet |  objevy ameriky
postupně zjišťuju, že na praze je fakt dobrý to, že i když cestujete mhd v pozdně nočních hodinách, nikdy nejedete sami. blbý je, že min. 50 % těch lidí kolem je dost divnejch, uá...

to je pes, ne prasátko

24. března 2008 v 19:56 | bittersweet |  retarding
lidé mě jen špatně chápou:) + šmirgl děvka + pán s pizzou (nevez sem vám ji tam v pátek?)

i´m free-eeee to be whatever

23. března 2008 v 18:06 | oasis |  listen
whatever i choose
i'm free-eeeee to say whatever
whatever i like if it's wrong or right it's alright

eternal sunshine of the moon and semaphore´s lights

23. března 2008 v 15:56 | mňága -měsíc |  ú té
---
čas se zastavil a neexistoval. vznášela se mimo svoje tělo, a přesto naplno vnímala teplo dlaně, která ji hladila po nahých zádech (okamžik, kterej trvá tak dlouho, jak jen chcete).
"a až si někoho najdeš? nebo já? co bude pak?" slyšela trochu rozmazaně svůj vlastní hlas.
"mezi náma se přece nemusí nic změnit."
"aha," zvedla se a ztlumila radio. "jakože oficiálně budeš s nějakou... nějakou, a srdíčko si budeš chodit vylejvat do mý postele?"

pizza story

22. března 2008 v 15:28 | bittersweet |  retarding
to si takhle jednoho pátečního večera s kručícím žaludkem prahnoucím po své dávce vystoupím z busu na cestě k tomu mýmu broukovi a hle, kde se vzalo, tu se vzalo, zastavuje vedle mě pizza auto:)
slečno, nevíte, kde je tady /ulice/ ?
číslo devět?
jak to víte ??!
protože tam taky jdu:)
tak si nasedněte ...
.... už jste prozváněl?
ještě ne ..
tak prozvoním já ... a asi vám to rovnou i zaplatim.
??!... tak to se mi eště nestalo.
smích prostě, akorát evile nechtěj vědět (ani vy ostatní!), kolik sem mu nechala dýško, protože to byla fakt úplně hloupá suma a já neměla víc peněz a nešlo to jinak, ale jestli přijede i příště, určitě mu to vynahradíme!:)
+ horoskopy na seznamu rules nejvíc...

zduněná

21. března 2008 v 0:55 | bittersweet |  playing my game
úterý krátký, dnešek stejně tak krátkej a koncert kratší než krátkej, možná proto nestihli zahrát magnet, kam se dožijem ani a chce se žít... všechno je moc krátký, vsadila bych novej telefoun, nebo radši ten starej:), že i zítřejší noc bude kratší než krátká, protože všechno krásný je krátký, vůbec celej víkend bude krátkej a pondělí tuplem a celej zbytek života jakbysmet, akorát ty nudně smutný a šedivý mezipauzy se potáhnou jak žvejka, to je peklo:)
a miluju mňágu a chci další koncert...

reid komár ing.

18. března 2008 v 22:51 | bittersweet |  kolonmí
kafe do žlutýho se vším servisem + stává se ze mě velká luštitelka sudoku (a jak to udělam, aby se mi to zkontrolovalo? - zkusil bych tlačítko kontrola) + gegy z maxima, úterní směny rules :)

soukromá duha

17. března 2008 v 23:12 | bittersweet |  playing my prague game
přesně takhle bych jednou chtěla bejt free, jako pán v metru s čepicí která mu odstávala ucho, s ujetě strakatou košilí, naprosto nebarevně ladící kravatou a šedivýma kalhotama a rozbalil si siestu a usmíval se džoukovním klukům z kapely, který byli mimochodem taky správně free, chci se prostě vypracovat na free, tak abych si mohla říct, že je mi fakt šumák, co si o mně myslej ostatní. a ne jenom si to říct, ale fakt si to myslet!:) no a tu reklamní anorektičku na můstku na přestupu už by taky mohli vyměnit... a už mam lupen na mňágu a kafe z kroskafe luxus nad luxus. a mam ráda keksíka a zejtra i pozejtří nám odpadá kultura, takže můžu spát AŽ do osmi a těšim se na novej foun a na brouka, a to je teprve pondělí, smích. a máme vytřeno v kuchyni a vynesenej odpad a medvěd je furt "pozitivně" modrej a zejtra jdu do práce a ve středu vařim pro holky v rámci naší kuchařský ligy. to koukáte jak sem se rozjela:) já taky! tak dobrou a zase někdy, jo a: 8!:) a víte přece, jak vzniká duha...

a tak si myslim, že nikdy není pozdě

17. března 2008 v 1:39 | bittersweet |  objevy ameriky
už chci úterý a pak chci hned čtvrtek večer a pak hned pátek a sobotu a další úterý, já bych vlastně vůbec jiný dny nepotřebovala, ani ten čtvrtek, ale tenhle je výjimečnej, protože proč, protože mňága! důležitý je nezapomenout, že VŽDYCKY je na co se těšit. a důležitý je taky uvědomit si, že v tom nejste sami, i když to může vypadat že jo. a ještě je důležitý umět si vážit sebe sama, nenechat sebou zametat a neobviňovat se za sračky, za který nemůžete. a už chci to úterý a čtvrtek a pátek a sobotu, a to hneeed ... ale zase nesmí bejt moc rychle po všem! jo a taky je teda důležitý umět vychutnávat .... a tak si myslim, že nikdy neni pozdě, vždycky se dá skočit do vln, spálit záchranné lodě, vždycky se dá život zachránit!


frogs in the fridge

13. března 2008 v 21:29 | bittersweet |  retarding
frogs're bad ... little... greeen... things :D

nedostupná, ale free

11. března 2008 v 23:18 | bittersweet |  kolonmí
takže já si ten mobil schválně ještě hodím za roh na druhej stůl, aby mý hovory nebyly rušeny těma rušivýma rushitama když přichází smska, abych si ho pak při odchodu zapomněla sbalit s sebou:) konečně rozumím všem anti-mobilistům, fakt je bez něj najednou všechno dobrodružnější... a pokud tam zítra nebude a sbalil ho s sebou někdo cizí, bude všechno dobrodružný tak dlouho, až mě to určitě přestane bavit, smích:)

sensemaker

11. března 2008 v 12:45 | bittersweet |  objevy ameriky
ten by měl někdo vynaleznout, pokud se tak zatím nestalo. nebo je dobře mít pocit, že nic kolem vás najednou nedává smysl? nebo to není dobře? nebo by věci ztratily svý kouzlo, kdyby začaly dávat smysl? nebyla by to škoda? nebylo by to jednodušší? nenudili bychom se, kdyby to bylo jednodušší? kdyby všechno dávalo smysl? nebo věci kolem vás dávají smysl? a když nedávají, something´s wrong? nebo naopak když dávají, something´s wrong? dává smysl moje chuť bejt nepřátelská (myško...), schovávat se do svýho království, kam nikoho nepustím (já sem radši sám), hrát si na něco, co nejsem? nebo si ve skutečnosti hraju na něco, co jsem, a myslím si, že nejsem? proč pořád ještě nikdo neprodloužil víkendy, i když si to přeje tolik lidí? kdo ví, co je osudem? kdyby aspoň něco dávalo smysl... a my měli tu jistotu, že se věci nedějou jen tak. někdy ten smysl přece potřeba je, ne? nebo není? mám hlad a musím do práce. třeba tam něco vymyslím... vymyslíme... víc hlav víc ví. to dává smysl, ne?

nevyměnitelná

9. března 2008 v 9:40 | bittersweet |  retarding
jedině za cígo, flašku vína a star trek :)

jen až tu nebudem

8. března 2008 v 13:33 | mňága a žďorp |  listen
budem znát, co bylo naším osudem ...

nejlepší čaj je kaše s párkem

8. března 2008 v 12:46 | bittersweet |  nočníky
ať žijou kalby bez jediný kapky alkoholu, nepočítám-li amigo předehru, sydny ještě jednou všechno nejlepší:) + kari, piškot, usínací seriál, ahoj na ruku, písničky na přání, lepenkovací umění, fialový auta, co jezdí na barvu, a další a další filozofický sračky. hlody tu, bylo to (téměř) perfect:)

on tuesday i love my job

6. března 2008 v 13:09 | bittersweet |  kolonmí
finální chuťový žebříček medvídků haribáků ... dalo to zabrat:)