Leden 2008

let´s dig a tunnel to the centre of the moon

31. ledna 2008 v 2:03 | bittersweet |  playing my prague game
ne příliš dlouho trvalo mi rozhodnout se, zda se s vámi podělit o bittersweetí středu bohatou na zážitky:) tak bohatou, že skoro nevím z kterýho konce začít. ale jelikož první zážitek spadá z větší části ještě do pozdního úterního večera, právě jím své vyprávění zahájím:) bylo to tak, že na zápich pilně se učící pity dostala chuť na lahodný pokrm italský kulatý nezdravý, a já jakožto správná kamarádka rozhodla jsem se její přání zrealizovat:) nedbaje spící L a počítající Š usedla jsem k internetu a vygůglovala pizzerku co nejmíň drahou ze všech drahejch, jež mají ještě otevřeno. do námi stanovené cenové relace se nečekaně nevejdeme a musíme tak slevit ze svých už tak dost nízkých nároků:) + s přihlídnutím ke krásně zakulacené částce se s těžkým srdcem rozhodneme ponechat dnes pizzamena bez dýška. tento názor však vzápětí přehodnocujeme, jelikož za necelou hodinku (!) se rozezvoní telefon, jehož stále neutichající melodie naznačí, že tu nepůjde jen o pouhopouhé trapné prozvánění místo zvonku. i zvedám sluchátko (" "), aby mi sympatický hlas oznámil veselým tónem, že "tak sem tady s tou pizzou, slečno!":) + k mému nemalému překvapení stál přímo před vchodem a nemusela jsem tedy bloudit nočním sídlištěm jako se tomu stalo minule ... + k mému ještě většímu než nemalému překvapení držel megakrabici, přestože jsme si objednaly pizzu malinkatou. a tak dostal desetikačku :D což na klatovské poměry, jak jsem slyšela, je tak akorát, na pražské je to v tom případě možná urážka, ale berte prosím v úvahu naši finanční situaci :))) jediný, co sem si při otvírání přála - aby byla pizza stejně velká jako krabice. jak se ukázalo o pár vteřin později, tato idea dala by se zařadit mezi nejnaivnější z naivních:) ta malá děvka zabírala asi tak čtvrtinu krabice a to jí možná ještě fandím ... je ale fakt, že luxus se jí odepřít nedal, mmmmm, i love the orange game:)

konec pralesního života

28. ledna 2008 v 19:56 | bittersweet |  playing my prague game
je to tak a né jinak, naší pražské bezinternetové éře dnešním dnem odzvonilo ... to koukáte:)

blissfully blissfully happy

28. ledna 2008 v 1:49 | bittersweet |  retarding
for ever and ever and ever ...

soused´s objekts

26. ledna 2008 v 0:13 | bittersweet |  prásk
no, vidis co delas :) a takovej hezkej vztah sme meli :D
snad ještě máme ne
kromě toho, že mě nesnášíš :D

naklonovaná

26. ledna 2008 v 0:00 | bittersweet |  playing my prague game
i jednou takhle k ránu po tisícátým vypnutí budíku ptám se le chat, jestli chce vědět, co se mi zdálo ... a hle, chce! :) tak vyprávím, viď (sem to psát nebudu, protože jestli si chci svý sny pamatovat, tenhle mezi ně doopravdy nepatří - řeknu jen, že to od vás dvou byla fakt sviňárna, jaká se neodpouští, takže máte velký štěstí, že se mi to jenom zdálo! to jen pro příště), a když dovyprávím, ptá se mě le chat, jestli chci vědět, co se zdálo jí. a hle, samozřejmě chci :) a teď už si citaci nemohu odpustit :D "... a tys mi nechtěla říct, co se ti zdálo, a podle toho sem poznala, že seš klon .. protože ta pravá by mi to řekla. a pak sem se probudila a hrozně sem přemejšlela, jestli bys mi to řekla, a ty ses ozvala s tim svym chceš říct co se mi zdálo ... a pak sem z toho usoudila, že seš taky klon, protože sem se tě ani nezeptala, co se ti zdálo, a tys mi to vnutila sama." :D takže jistě chápete, co z toho všeho plyne, smích :)

pěstí do břicha

23. ledna 2008 v 20:40 | bittersweet |  retarding
situace: jasně krásná a krásně jasná úterní noc ... tažení do říše snů zahájeno, když tu najednou zahlásí ten brouk vedle mě, že je mu horko:) bohužel jsem v tu chvíli už natolik out of svět, že mu nedokážu být jakkoli nápomocná nebo alespoň smysluplně odvětit ve stylu "pšt, spim" ... nikomu to ale nevadí, protože vzápětí je problém vyřešen velmi osobitým způsobem, tak, jak by to nikdo z vás (tím míň já) nečekal ... (ne, nedostala sem pěstí do břicha, koho to třeba v souvislosti s názvem napadlo:D ale je fakt, že to by taky nikdo nečekal) .... jen ze mě strhl peřinu ... a .... a .... přehodil si ji přes tu svou. zvláštní, že? nedlouho poté mi byl onen mnou nepochopený úkon objasněn a je na mně, abych ho teď objasnila já vám. v rámci zachování autentičnosti budu citovat a nutno podotknout, že jsem měla velké rubrikové dilemma, protože mezi objevy ameriky by to byl skvost:) "když je ti horko, musíš se co nejvíc přikrejt." smích, už chápete? :D ne? no a v tom je právě jeho kouzlo, smích:)

SIS ZLO

21. ledna 2008 v 13:14 | bittersweet |  playing my prague game
ráno smska od le chat, ať si koukam zapsat tělák na letní semestr. tak vlezu do sisu, viď, a tam se na mě směje červený upozornění, že nemam povolení zapisovat si předměty. potěší, nevadí :)
píšu le chat: prej nemam právo si cokoliv zapsat :(
odpověď: tyve ty bys vůbec neměla mít právo studovat *jokingly* (+ instrukce, co mám dělat :D)
no jestli si myslíte, že bych bez ní byla ve VŠ životě ztracená, tak máte pravdu pravdoucí ! :)

jako blbá brouk

21. ledna 2008 v 1:24 | bittersweet |  playing my game
tak si říkám, vzhledem k posledním několika článkům, jež by se daly v rámci danejch možností a s přimhouřením oka nazvat vcelku smysluplnými, jestli není na čase napsat zase jednou nějakou sračku, na které jsou ode mě mí věrní čtenáři zvyklí:) a jak staré moudré přísloví praví, lepšího okamžiku nenajdeš, než právě tento jest. nebo tak nějak ;) no ... vezmem to jen tak letem bittersweetím světem .... mám se teď fakt krásně, víte? i přesto, že je zrovna přelom neděle a pondělí, pro mě nejpitomější část tejdne; i přesto, že se mi ztrácí věci (co se tobě ztratilo prosimtě? tak galoše, například) z vesmírný tašky (zezačátku to byla sranda, ufouni viď, ale faktem zůstává, že s každou další pohřešovanou věcí stupeň vtipnosti klesá); i přesto, že se v noci směju jako blbá brouk, za což mě jistý nejmenovaný rodič musí upřímně nenávidět .... mám se prostě krásně, jak by ne, když existujou věci jako žirafí dárky k vý1/2ročí, překonaný mindráky:), silně oldschool lahůdky malé ranní hudby, soukromý objev řešení veškerých vztahových problémů ... nebo třeba přídavná jména typu horký, která byste se marně pokoušeli stupňovat ! :) no anebo úspěšně (víceméně) překonané nástrahy spojené s koncem zimního semestru, vytoužené chvíle klidu .... a v neposlední řadě také epesní dort fairýskova dědečka :) mám se teď prostě krásně, a vim stejně jako vy, že to přejde dřív než řeknu deep and dark (to mi poradil shuffle), ale tak už to chodí. důležité poselství na závěr: neříkej hop, dokud neřekneš hip !!! :D

cause i am high

20. ledna 2008 v 18:25 | bittersweet |  retarding
včera tu byl xxx ...
a co ste dělali?
kouřili .... kecali ...
kouřili ??! (xxx zarputilý nekuřák :D)
no tak já sem kouřil ..

že se vám to nezdá vtipný? no vidíte, mně hrozně :D ale už sem si stihla zvyknout, že se směju věcem, kterejm ostatní ne ... a vim, že mi na to napíšete, že vám se to stává taky. tak mi to psát nemusíte, já to vim :D je to celkem logický, protože když já se směju a vy ne, znamená to, že pak se vyměníme a smějete se vy a já ne, a tudíž můžete říct to samý :) zajímavý objev, že?

jak na vruby

18. ledna 2008 v 19:29 | bittersweet |  nabít a zabít
vítejte u pokračování seriálu jak je bitter nesnesitelně nejhorší:) pomalu abych si na to založila rubriku... dnes si povíme o tom, jak kreténsky se chovám, když jde o věci, přes který se nedokážu přenést. zároveň tím jistě udělám radost eks, protože o něm konečně oficiálně napíšu a nebudu ho schovávat za malátnýho;) -link- tak znáte to, někdo vám něco proved, nebo se k vám ošklivě zachoval, řekl něco, co vás ranilo... a má za to u vás vroubek. to je normální:) vroubky zvládám, vážně! :D
problémy nastávají až u vrubů:) základní rozdíl je asi v kvantitě, vroubků jsou miliony, vrubů je pár, jestli mi rozumíte. vroubky jsou takový ty sračky jako... zapomněl na moje narozeniny, popř. rozešel se se mnou na narozeniny; vykašlal se na mě, protože jsem s nim nechtěla spát (kde jsou ty časy, smích); v rozhádaným období si to málem rozdal s bejvalkou utěšovatelkou, a mohla bych jmenovat dál a dál, a samozřejmě ne jen miláčkovy vroubky... :D :D no, k tomuhle sem se fakt dostat nechtěla, smích. ale tady aspoň názorně vidíte můj přístup k vroubkům, směju se jim a házim je za hlavu, přestože jestli sem z nich v danym období něco měla, věřte, že smích to nebyl, pokud rozumíte, co tím chci říct:) no a umíte si potom představit vážnost vrubů?

1/2

17. ledna 2008 v 0:08 | bittersweet |  střípky
věřili byste tomu, že právě dnes uplynuly tři měsíce od zveřejnění článku o tom, že sme spolu už "hárdkórové" tři měsíce? smích, a umíte počítat? já moc ne, on jo, a není to jediný, co umí (což ostatně zanedlouho spatříte sami na vlastní oči, wordpress je lameřina, chápejte); neznám například nikoho, kdo by byl schopen tak dokonale mě zbavovat posledních zbytků veškerých mých iluzí;) ale zároveň taky neznám nikoho, vedle koho by mohlo bejt hezčí se ráno probouzet ... a vlastně nejen ráno, řekněme si to narovinu, občas si toho muldera úplně nedávám, smích. (tím smíchem mě nakazila slečna katareena, smích. ne mamba, chápete, co tím chci říct, jo, smích)
nicméně...

out of provoz

16. ledna 2008 v 17:32 | bittersweet |  cestování nažluto
"zdarma jsou pro vás připraveny teplé nápoje, čaj, čokoláda, káva nebo kapučíno ... ..... no, ehm, vlastně se chci omluvit, že nefunguje kávovar, takže to, co jsem před chvilkou řekl, neplatí." :D

a mikrovlnka se mi smála

14. ledna 2008 v 1:45 | bittersweet |  nabít a zabít
neustále sama sebe překvapuji ... teprve poslední dobou mi totiž dochází, jak neskutečně dokážu bejt nesnesitelná :) což je spíš na pěst než na smajlíka ... nebo na mučení zvané budík, na cokoliv, já sem někdy tak strašně nejhorší, že bych to nikomu nepřála, tím míň tomu, kdo to paradoxně zažívá nejčastěji a téměř s týdenní pravidelností ... což je fakt nanic a taky se za to náležitě nemam ráda, pokud to pomůže :) asi ne ... tak snad příště.
jak nebejt taková, jaká jsem?
update 18. 1.
19:55:15: btw. a mikrovlnka se mi smala :)
19:55:32: nesnesitelna ... skoro pravidelne kazdej tejden .. :)
19:55:48: tak nejak to muj malej tupej mozek chape... ale nevi, na co tim narazis :)
19:56:01: :)
19:56:33: narazim na ty my nejhorsi protivny stavy kdyz nemuzu usnout :)
19:56:46: aha... uklidni te, ze je neresim? :))
19:56:53: popravde?
19:56:57: dost ! :D
19:57:07: to je dobre :)
19:57:25: si vzdycky jenom reknu .. " co ji zase kurva sere? .... no nic ... gnite " :))

nemám k tomu co víc dodat, vše podstatné je ukryto mezi řádky :) a nemyslim ve zdrojáku :D

nenapravitelná

13. ledna 2008 v 14:07 | bittersweet |  objevy ameriky
v případě, že si objednáte pizzu a poprosíte, aby vás pak prozvonili na mobil, není úplně od věci vyndat ho z kabelky a zapnout zvonění ! :)

all i ever wanted, all i ever needed, is here in my arms ... words are very unnecessary, they can only do harm

11. ledna 2008 v 13:45 | bittersweet |  playing my game
jo, takže čim začít:) vzhledem k příliš pozdnímu, jak to říct, usnutí, přestávám si bejt jistá, jestli to zase nezavřít, a příliš brzkému vstávání ... no, tak vzhledem k výše jmenovanému vůbec nevim, jak má ta věta pokračovat, smích. tak z jinýho konce, taky se vám zdá, že jsou moje poslední články hrozně suchý a neosobní? tak pokud to tak máte rádi, mám pro vás smutnou zprávu, a pokud nemáte, tak veselou:) jsem totiž v celkem free náladě - jo, tak přesně takhle měla pokračovat ta první (druhá) úvodní věta - vzhledem k příliš pozdnímu tomu všemu ... no a výsledek je takovej, že mam chuť se rozvyprávět o věcech, do kterejch vám nic není, a který vás dost možná ani nezajímaj :D (těma věcma myslím svůj aktuální život) akorát to bude v těžce zmatený formě, proto kdo s tím má problém, ať přestane číst, dokud je čas! protože pak už může bejt pozdě, smích.

protože zkouška je od slova zkusit

7. ledna 2008 v 17:37 | bittersweet |  playing my prague game
tak sem si to zkusila, viď. jako bonus mě během celovíkendového studia líbla múza na čelíčko, takže mi můj výtvor pokud možno pochvalte, když už jste to neudělali s poslední úté :))

a co jinak? stejská se vám?
mně moc! :)
ale už brzy to vypukne, už brzy :)))

předpůlnoční

2. ledna 2008 v 0:23 | bittersweet |  nočníky
chvilku před dvanáctou koukáme na ohňostroje a kousek od nás nějakej pan tatínek s malou,
která je úplně u vytržení ... všechno nadšeně komentuje a má nejhorší dilema, jestli sledovat plzeň nebo chrást, nakonec to nejvíc roztomile rozsekne ..
"tati, dneska je silvestr?"

jako novoroční bonus přikládám málo rozmazané foto .... tak ne, zbytečně jsem se unáhlila, nedošlo mi, že jsem stále ještě na blog.cz ;) snad jindy ... snad brzy

krásný nový rok :)