Listopad 2007

pára zatmění

28. listopadu 2007 v 10:10 | bittersweet |  playing my game
správný rozhodnutí, to je tak neuvěřitelně relativní pojem, až se musim zeptat .. existujou teda vůbec špatný rozhodnutí? z okna se budem dívat, kam nebe letí ...

lívance

27. listopadu 2007 v 22:46 | bittersweet |  prásk
teda od tý doby, a že už to je pěknejch pár dní, co se mi eks svěřil, že se onehdá večer zmastil jako lívanec, mam chuť na lívance jak nikdy:) najde se dobrovolník, jenž by byl ochoten ukojit mé choutky? ne? hmmm ... tak to je šok

sweet dreams

25. listopadu 2007 v 17:41 | bittersweet |  retarding
mulder: přinesla jsi dost zmrzliny, aby ses mohla rozdělit se svými spolužáky?
scully: to není zmrzlina. to je nízkotučný sójovo-rýžový zmražený jogurt.

sweet dreams are made of this .. who am i to disagree ?
travel the world and the seven seas, everybody's looking for something

some of them want to use you, some of them want to get used by you
some of them want to abuse you ... some of them want to be abused

nandej mi do hlavy tvý brouky

24. listopadu 2007 v 16:18 | bittersweet |  objevy ameriky
když se člověk kouká na některý věci zpětně, skoro nad nimi zůstává rozum stát ...

HiFi GEG

21. listopadu 2007 v 12:22 | bittersweet |  objevy ameriky
vybírá-li vstupné nejlepší kamarádka zvyřete, který vás nenávidí, šance, že ukecáte slevu (jelikož koncert je právě ve své polovině), není NULOVÁ, ale přímo mínusová :D :D

so dry your tears

19. listopadu 2007 v 0:57 objevy ameriky
1) lidi, co se furt scházej a rozcházej a scházej, mají vlastně takovej cigaretovej vztah:) kouří, kouří ... kouří ... no a pak přijde okamžik, kdy to prostě musí típnout. ale časem si zase zapálí:) a přestat je holt těžký
2) mrcha o sobě neprohlašuje, že je mrcha. prostě jenom je a to stačí
3) miluju svoje boty a nejradši bych si je vzala s sebou do postýlky

do sucha i do vodičky

18. listopadu 2007 v 18:31 prásk
povím vám příběh, který se skutečně stal:) představte si třeba .... třeba boty. máte celkem jasnou představu, jak by měly vypadat, ale nejsou nikde k mání; jako by vymřely. a jednoho mrznoucího rána procházíte městem a najednou se země zachvěje a vy spatříte ve výloze vaše vysněné. s bušícím srdcem vkročíte do obchodu a z míry vás nevyvede ani cenovka přilíplá hned vedle, protože za tyhle byste dali klidně celé své jmění (což stejně neni moc) .... jen kdyby měli vaše číslo:)
paní slíbí, že vám je objedná, a stavte se za týden. jenže ten týden se zdá nekonečnej a táhne se jako za pět minut vyžvejkaná ovocná orbitka. jasně, bosi nechodíte, ale boty, který máte, vás štvou každým dnem každou maličkostí víc a víc a ještě víc až úplně nejvíc a myslíte jen na ty svý vysněný, zdá se vám o nich a jste si jisti, že je to to PRAVÉ. za tejden se vrátíte do obchodu, v upocený ruce žmouláte potřebnou hotovost, máte je znovu před sebou, na dosah ruky, koukáte na ně a tají se vám dech ...

zeptal se za kolik s pocitem viny

17. listopadu 2007 v 2:54 | bittersweet |  nočníky
tyhle večery maj jednu zásadní nevýhodu ... sou moc krátký

po roce vánoce - a maturáky!

16. listopadu 2007 v 18:56 | bittersweet |  playing my game
doporučuju všem, aby se neřídili heslem "nešil, že nemáš co na sebe na maturák, na kterej ještě nevíš, jestli půjdeš" ... já se tím řídila, nakonec na něj jdu a nemám co na sebe :D tímto se zároveň veřejně omlouvám sydny, že si opět drze zapůjčím její košili. už naposled! very sorry a maturákům zdar, juchů

jako by se nechumelilo

14. listopadu 2007 v 12:50 | bittersweet |  prásk
miluju pizzu na favce:)

ARE YOU HUNGRY FOR A LITTLE MORE THAN WHAT YOU´VE HAD BEFORE?

13. listopadu 2007 v 12:03 | bittersweet |  prásk
nejsem si úplně jistá, kdo má podle vás všechny tyhle shody náhod furt rozdejchávat ...

face in the crowd

12. listopadu 2007 v 16:53 prásk
možná jenom chci bejt malá dáma / baví mě vrejvat se pod kůži / a kdyby se nestalo přesně to, co se stalo, nemohlo by se stát to, co se stalo pak / a jestli tomu tak osud bude chtít, sem zítra zase zpátky doma / a třeba to vůbec neni všechno / zatáhneš za vlas a spadne sponka, vyndáš kamínek a spustíš lavinu

kde končí ´sranda´

11. listopadu 2007 v 18:31 | bittersweet |  retarding
jestli se někomu zdá, že vidět se jednou za tejden je málo, tak já to doopravdy nejsem :D

dokonáno jest

9. listopadu 2007 v 14:54 objevy ameriky
"namazat - mazat. namazáno, dokonáno. mazat - furt mažeš, mažeš, mažeš, nedokonáno."
"kdo maže, ten jede. ale protože furt maže, maže, maže, tak nikdy nedojede!"
ať žijou odpoledne strávený nad přípravou na naše nejmilejší síto do druháku:)

+ perlička: komplexnost celého výkladu určuje, na jaké úrovni komplexnosti bude znak konstituován. už sem se zmiňovala, že jestli mě síto přesítuje v kladném slova smyslu, budu chtít bejt uctívaná jako bohyně?:)

BE-MY-EBAY

5. listopadu 2007 v 12:53 | bittersweet |  objevy ameriky
z poličky nad postelí mi visí vlas .. tak za něj zatáhnu že ho jako shodim a co se nestane ...
spadne sponka :D a takhle je to i v životě:) no, tak já zase jedu

LÁSKOPAD POTŘETÍ

5. listopadu 2007 v 1:30 střípky
čas letí jako splašený, já nechytím ho, ani vy. rok se s rokem sešel a všechno je o 180° jinak, než když sme loni slavili naše dvouletý pseudovýročí ... říká se třikrát a dost, no, povíme si zase za rok:)
komu by se zdálo, že video nijak nekoresponduje s hlavním tématem článku, asi je narozdíl ode mě normální:) a s těmi z vás se rovnou s přáním dobré noci loučím, ostatním doporučuju Zeptej se osudu :D

REALITA FOREVER AND EVER

5. listopadu 2007 v 0:21 | bittersweet |  prásk
za ten náš rozhovor na chodbě jsem ráda, ani nevíš jak. nám dvěma holt růžový brejle souzený nejsou.
a výhledově budeme všichni šťastní ..... pokus o vtip:)

I LOVE YOU, YOU LOVE ME /yeah but i am not in love with you/

4. listopadu 2007 v 16:33 retarding
heh .. pisu si: chodim s holkou, ktera ma monopol na kritiku xD
jak ja bych byla stastna kdyby me jednou nekdo chapal :D
tak na to zapomen :P

"i love you, you love me..." "either way it´s 50 bucks"
... a kdo nezná robot chicken, jako by nebyl:)

vášeň skrytá v čokoládě

1. listopadu 2007 v 17:37 playing my prague game
tak jsem chtěla udělat radost alusshce, napsat jak se mam, co dělam, a taky o tom, že v eseji, kterou musim zejtra odevzdat, mi chybí ještě 2995 slov ze zadanejch 3000 ... jenže najednou, kde se vzala tu se vzala, přilítne naše francouzka s historkou, o níž by byl hřích se s vámi nepodělit :D pro větší požitek cituji: "já sem hrozně chvátala a zrovna mě chtěli zastavit takový ty týpci, co ti něco cpou, a prej dobrý den ... tak já rovnou né, děkuju, a on dodal ... můžu vám nabídnout čokoládu sladká vášeň? tak sem se zastavila, otočila a ... jo, tu bych si vzala!" :D myslim že další kandidát na geg století:)