
příběh jednoho hrnečku
4. listopadu 2005 v 13:58 | bittersweet | střípky
Komentáře
mno, sice nevim, co je alegorie ;-) ,ale vim, ze nas hrnicek se rozbil, snazily jsme se ho slepit, ale zjevne ne dostatecne a i kdyby, brzy by se rozbil znovu a znovu a znovu, az by z nej zbyly malililililinkaty kousicky, ktery bysme nejspis jeste s chuti rozdupaly na prach. Ja si tedy myslim, co se tyce opravdu krasnych hrnicku, je lepsi si schovat par stripku do pokladnicky, zamknout ji do trezoru a obcas se podivat dovnitr a pripomenout si, jak byl hrnicek krasny nez se rozbil...
Báro .. obávám se .. že náš hrneček .. myšleno můj a tvůj .. se s tímhle hrnečkem nedá srovnat :)
Zaslechl jsem kdesi, že když má člověk štěstí, narazí na hrneček, který je po každém pádu pevnější a odolnější. Třeba na takový někde narazíš :-)
Marti, asi ne, ale stejně....je to zvláštní
ghost .. tsiwe tak to mi radši vůůbec neříkej :,(
hezká alegorie.