Říjen 2005

co z toho, že zítra bude líp

30. října 2005 v 20:06 | bittersweet |  skřítkové
Co z toho, že zítra bude líp, když vždycky, když se ráno probudím, je dnes.




když jste šťastní, svět chutná po malinách

28. října 2005 v 16:13 | bittersweet |  ú té
Svět byl žlutý stejně jako tramvaj, v níž se vracel ze školy. Pozoroval lidi kolem sebe, jejich obličeje bez úsměvu, masky, které si na cestu nasadili a sundali až doma. Bavil se tím, jak mu uhýbali pohledem, když ho přistihli, že se na ně dívá.
Ale ona neuhnula.
Nedokázal posoudit, jestli ji už někdy viděl, přesto mu byla něčím povědomá.
(Jsem zpátky. Vrátila jsem se.)
Nečekaně na něj promluvila.
"Pamatuješ si mě?"

jednou v noci

27. října 2005 v 11:45 | bittersweet |  nočníky
Leželi vedle sebe v jeho obrovský posteli. To ticho bylo puštěný děsně nahlas ... A nedalo se ztlumit. Tlačily se jí slzy do očí a třásla se zimou. Zachumlala se do jeho deky.
"Chceš kousek peřiny?" zeptala se opatrně.
"Ne."

Zase to ticho.
Řekni něco. Prosím. Cokoliv ...

"Chceš, abych šla pryč?"
"Ne..." zavrtěl hlavou.

Nevěděla co dělat. Chtěla odejít a zároveň chtěla zůstat s ním ...
Bála se toho co dál.

"Rozmyslel jsem si to."

Rozmyslel ... Rozbušilo se jí srdce a v tom tichu bylo určitě slyšet. Nechce ji tu ... A dál? Venku černočerná tma ... autobusy v noci nejezdí ... vybitej telefon ...

"Rozmyslel...?" zašeptá.
"Jo. Chci kousek peřiny."

Přisunul se až těsně k ní, objal ji a něžně políbil na čelo.


table of my dreams

26. října 2005 v 21:40 | bittersweet |  gira-fé
.. taky budu mít žirafovej stůůůl .. :) Kuba slíbil, že mi ho vyrobíí, tak doufám že na to NEZAPOMENE !!! :)