prý na konečnou

22. dubna 2009 v 23:35 | bittersweet |  prásk
teprve druhý den v poledne
s hlavou pod zmuchlaným polštářem

došlo mi kam všichni jdou

fakt že jo přesně na konečnou
přesně na konečnou

na konečnou


 

až nad ránem se proradujem k pláči

21. dubna 2009 v 23:16 | bittersweet |  playing my prague game
včera bylo pondělí večer a já si říkala, jak se toho mohlo udít tolik, a přitom je teprve pondělí večer. dneska je úterý večer a já si říkám, jak se toho mohlo udít tak málo, když už je úterý večer. koukala jsem na bazén zvenku a bylo to zvláštní. kluk, co všechny balí na předplavávání a "plaveš? / můžu?" apod., dneska odešel s holkou, co vypadá jako Nora a plave s destičkou. připadáte si taky v bazénu mač mór seksy než obvykle? a má vaše seksy spolubydlící seksy milence, kterej slaví měsíční výročí s holkou, kterou viděl míňkrát, než kolikrát si to rozdal s vaší spolubydlící?:), a vy ste pak byly jen svědky toho, jak se po dvou hodinách otevřou dveře do pokoje (nikdo už nepříde, vteřina bez konce...) a z nich vyběhne vaše spolubydlící v negližé vysmátá jak slunéčko (:D) a ukazuje na vás palce nahoru a pak si objednáte pizzu, a z ní všechno padá, protože je megatonážně přesmetanovaná a přezdobená, i když ji přivez špatnej pizzamuž, a je to uá .... ? a taky se vám už někdy v metru rozepla práskačka a vy ste lamy, co si ji neumí zezadu zapnout? :D achjo. řeknu vám, že lamy to maj v životě o dost těžší a měli byste na ně bejt hodný. (a když pijete sockovně vodu z kohoutku, abyste měli na pizzu :D, natáčíte si v kuchyni nebo v koupelně?) neptej se, když nechceš znát odpověď, a tak se neptám, všechno je před námi, tak jako vždycky bylo.
(a když ne všechno, tak aspoň to co z toho zbylo) ...

když nejsi dřevo, nesnaž se tak vypadat

20. dubna 2009 v 19:14 | bittersweet |  playing my game
bylo mi cize. protože v pondělí odpoledne tam nepatřim... protože sem neměla ani klíče, ani plzkar, ani baťůžek, ani bůkbrašničku. sluníčko svítilo cestou tam i cestou zpátky. obě jsem prospala, při první mě budilo padání hlavy do uličky, který mi vždycky v tu chvíli přišlo ospale samozřejmý, až sem skoro měla tendenci ji tam nechávat:), a při druhý telefony, baví mě, jak mi až zpětně dochází, že mě poslouchá celá nespící půlka busu. dvě pětky a máš co chceš, tři pětky a máš polojistotu... "she's not real!!" "nobody's perfect!" :D don't stray, ou say say say, wait - .... a kdo pozná, odkud je hláška z nadpisu, dostane bod od paní smyčky, a to se sakra, sakra počítá.
 


barevně nadpozemsky

20. dubna 2009 v 0:50 | bittersweet |  nočníky
když pk řekne, že se vsadí, že to bude v pohodě, tak to bude v pohodě. kočičí jistota :), a nebejt správně položenejch otázek, není dumání a uvědomění, není stavů na fejsu, není zachování paniky, a nebejt vůbec žádnejch otázek, vzniká to, co vzniká u nás doma, a asi už sem si tolik přivykla free loveless city životu, že už nezvládám některý věci tajit, abych si nepřipadala zklamávavě, a tím víc si připadám zklamávavě, a je to smyčka, a dneska to bylo vyhrocený, najednou bylo tolik otázek, na který sem chtěla mlžit a zároveň nechtěla a ani nemohla, protože svět je malej a o náhody tu není nouze a pak by to bylo ještě horší, ... já to bez otázek asi neumím, další z mejch kočičích jistot, jako Radčino "promiň, nikdo mě neposlouchal", další z oknovejch strachů, nejhorší je vědět, že ona asi chce vědět, ale na mě to působí jako že ........, a nechci bejt zklamávavá a čím víc nechci, tím víc jsem. a otázky nepřichází, a když už přijdou, tak zrovna ty, kterejm sem se snažila vyhnout, ... cesta byla barevná, nečekaná (za minutu půl) a chutnala po kávovym šejku, což bych si nebejt správně položený otázky vůbec snad ani neuvědomila, nepoznamenala. dumala jsem. došlo mi spoustu věcí, a před teskem dokonce velká věc, pravej důvod mýho čtyřletýho plánu, tady ale otázky na místě nejsou... don't panic, we live in a beautiful world. a chci kočičku :), a chci "vyser se na tyhle sračky a pojď mi dát pusu" (opsáno od slečny výše odkazované trápící se, a snad už brzo netrápící se...), a chci usnout hned jak se zachumlám. a chci se probudit až u móóře (ne u moře). rozumíme si? fňů, pane pojistkáči, kde vás zase mam. strašidlo, dop*dele mně vskoč xD, kdo poznal úryvek, musí s námi povinně do divadla! :) tak dáno jest. a pomalu si zvykám tak žít...

still stoic

19. dubna 2009 v 17:23 | bittersweet |  prásk
podejte mi noviny ... prosím, sportovní rubrika. řekni mi děvenko, musíš si dělat natáčky zrovna z výsledků včerejší ligy?
já totiž včerejškem pohrdám.

chachá.

abych se náhodou neopakovala víc, než je mi podobné: a ono něco bude dál? no to sem klidný... no to sem klidný... no to sem klidný... tyhle psychozáchvaty bych zakázala pod trestem uvěznění do vysoké věže, odkud by vás ani redbull ani růžovej bitter ani zlatej bublinkatej šok nezachránily a furt dokola by vám pouštěli dědu mládka a šárku vaňkovou, dokud byste nezešíleli, což bych teď možná radši. těším se, až bude po zejtřku a popozejtřku a až těmahle dnama (těmito dny) budu moct začít pohrdat stejně jako smolíkovic bystrá dcera. a až vrátim do záhlaví sluníčko a až ... no, a ono něco bude dál? nesnášim se a mam špatnej pocit, že ani pizza nepomůže. chtěla bych se nenesnášet, chtěla bych nebejt taková, jaká sem, protože už se fakt seru. to ste rádi, že to víte, co? :) no, ale možná by ta pizza pomohla. a možná nepomůže nic. možná ... možná .... a možná by vám bylo stejně jako mně jasný mnohem líp, že život nelze utajit, nacpat do skříně pod oblečení nebo v umyvadle utopit. co vám na to asi tak můžu říct? - no to sem klidný :)



přitažlivost zemskou na chudáka ženskou

19. dubna 2009 v 0:35 | bittersweet |  playing my game
a vždycky to tak hezky začíná... pátečně čtyřicetdevítkově uá, a pracovně, no a až přijede ten obama, a kdy že má vlastně přiject, vláda zatim nepadla, sem s ní vlastně docela spokojenej xD, ... a jak přijel ten obama, tak - cože, on už přijel? :D, kouzelně ("vyčaruj mi ho..." "ne, já ho necham....ZMIZET!"), pátečně večerně (ne)pyžamově (night suit up!), sprajtově a lemondově, myškově palestinově, tajnostně a voko-kulečníkově, záhadně se stále dokola naplňující sklenka magistra :)), a ze zabitě všeobecný nálady tak příjemnej večer, jakej bych nečekala ani ve snu, ačkoliv kdyby to byl od čtvrtka celý sen, tak si taky nestěžuju, a mrzel by mě jen ten večer/noc, že to byl sen. a celej dnešek mě ještě napadalo tolik věcí, na který sme si zapomněli vzpomenout, a to co se nakonec událo s chalupou je znamení :), a samotnou mě vyděsila moje rychlá negativní odpověď na otázku obsahující slovo na š ... (a neni to to ošklivý slovo, který vás určitě napadlo jako první, fuj, sprosťáci :D), (na druhou stranu mě překvapilo tvoje někdy...) každopádně oči mam otevřený a i když se snažim nedoufat, jedno procento je jedno procento, ne? a jedna je furt víc než nula. i víc než nula celá pět. šest. a stejně jako vždycky je na co se těšit, tak je taky vždycky na co se netěšit, ať je to fér. má někdo pocit, že se při každý dvojtečce závorce fakt usmívam? a má někdo pocit, že zrovna dělam na sklo regulérní titanikovou ruku? a hlavně žádné plány, pod zadkem deku... ^^ bála jsem se, že jsem přišla o svuj smysl, ale možná mi díky tomu mělo dojít, co je to za debilně povrchní smysl. nebo není? a ono něco bude dál? když nenosíte nos nahoru, tak nezašlápnete šneky... (tyvole to je hic v tom pyžamu, ten měsíc zas šajní :D) jsem ráda, když je rád někdo, u koho sem ráda, že je rád :). a myslim (a doufam), že muj ne-š stav je jen přechodnej, vlastně sem možná jen zpruzená, kou odborník osvětlí, neváhejte se na něj obracet se svými dotazy:))). váháte? a kolikrát vyměknete během sexu ve městě múví? a věříte na božskýho?:) a připadáte si tu někdy jako v dejavu?:D no to sem klidný...

tisíc a jednu noc nespat

17. dubna 2009 v 0:25 | bittersweet |  skřítkové
jak se z něčeho, co vás sere a z čeho ste zpruzený / zpruzelý - poraďte se prosím s kou> odborníkem přes tuto problematiku, stane pitomost tak maličká, až téměř neviditelná, až naprosto neviditelná a neexistující? odpověď zní... snadnějš než snadno. o 180, s ještě jednou otočkou navíc. pan a pan pé se měli o slovo přihlásit na začátku, avšak ne nadarmo se říká ... spousta věcí, pozdě bycha honiti je jen jednou z mnoha. sundala jsem ze záhlaví sluníčko, stejně má bejt od zejtra hnusně. ironie :) znamení? a je to znamení ještě něčeho jinýho, než že jsem idiot? a to jedno procento, na kterym sme se dneska s odborníkem shodli, je doopravdicky všude? a jestli je vtipný to, jak se může jednou demencí převrátit všechno naruby, nebo na líc, pokud to bylo naruby předtim, tak proč se nesměju? a dál? a ono něco bude dál? no to sem klidný...

a co je teda ten recept, když ne sex? a můj smysl ?

pane pojistko...

come and make it all ok

chceš po mně recept

16. dubna 2009 v 0:59 | bittersweet |  prásk

tak já vám řeknu, co mě sere, a je mi jedno, že se neptáte. kdybysme měli furt jen čekat, až se někdo zeptá, tak bysme se moc daleko nedostali, není-liž pravda. a to je moudro, které by se nepochybně mělo zařadit do strýčkova fiktivního notýsku mouder. SERE MĚ (naučila sem se kapslokovat xD), že vlastně ani nemam právo se urazit, protože sem jen ..... jen. mám tisíc barevných představ ... víš bejby, takovej je život, a já nechci aby sis myslela, že každý je takový jako já :D, naštěstí mam novej krutě luxusně vonící šampon a holky si mě musely povinně očmuchat a pochválit mi totálně seksy vlasy. škoda že du spát :), a škoda že za pět hodin vstávám a v tesku měli vyprodaný moje 3 v 1, škoda že v sobě umím všechno tak pěkně dusit, škoda že nemam referátovní talent a škoda že všechny trapasy se počítaj. mlčky se ptáš co ti dám víc (a sme zase na začátku, ve smyčce, v bludišti, v.... životě), nafin. všííím a ničíííííííííím... děfko proradná se seksy hřívou.

nekonečná zastávka, prosíme vystupte

15. dubna 2009 v 18:43 | bittersweet |  playing my prague game
pondělní večer ve znamení nadšení a zklamání býti měl, a taky býti byl, já byla nadšená a zelenej paňáček na přechodě byl zklamanej :D, jenže to fakt nešlo ani tušit, i když mi bylo celou cestu kolem bloku (abych neviděla to, co sem měla vidět až ve finále, aby mi to nedošlo dřív, velmi naivní obava, jak se zanedlouho ukázalo :DDD) naznačováno, že je to ÚÚÚPLNĚ JASNÝÝÝ, jenže jak to ASI mohlo bejt ÚÚÚPLNĚ JASNÝÝÝ, když nevíte NIC kromě "objevil sem něco NEUVĚŘITELNĚ awesome, z čeho budeš nadšená i zklamaná zároveň", no tak kde to sme,
žejo xD, navíc nápovědy na místě mě zmátly ještě víc, protože slovo nonstop ve mně asociovalo noční bar a ne potraviny a vše bylo ztraceno, i to, co ztraceno býti nemuselo, ale s tunelem přišlo osvícení a bylo to neuvěřitelně awesome a zklamaná sem byla jen naprosto minimálně (já :D) a pak sme šli tunelem a pak sme šli nebezpečnou čtvrtí, kde se krade (xD) a zatýká (!!) a kde je to strašidelný a kde bydlí pán na koni... a kde je to strašidelný :).

notoricky zločinecky

13. dubna 2009 v 1:44 | bittersweet |  playing my game
miluju ten pocit po čase pochopení něčeho, co v první chvíli pochopeno nebylo, protože pochopeno být nemohlo, protože okolnosti, a nemyslim ani tak jak rozesmát v sobotu blondýnu (což se vskutku v skutku může stát xD), jakožtoinužecožecož jak dovést ku tranzu blondýnu obarvenou na odrostlofialovovymytočerno (chceš po mně recept, já ti recept dám). a jelikož den Onkel Johaness mohu jen stěží triumfnout naprosto lingvisticky nepoučeně tvořenými spojkami, co nic neznamenají :D, triumfnu ho aspoň tím, že nemusím vlastnit UDG čepeček ani mít nacvičenou seksy pózu alá škrábu si biceps :D, aby mě v metronomu obklíčilo dvacet roztomile sporťáckých mladých nenašinců (cizinec není našinec xD, koukali ste taky dneska na tři veterány a pochutnávali si u nich na vepřovým se smetanovou omáčkou s kukuřičkama a chilli a hranolkama, a posléze na kafíčku a dortíčku?), jejichž národnost sem nebyla v danou chvíli schopna podle prapodivné rusošpanělomluvy, ve který mě docela neskrývaně drbali :D, určit, nicméně focení s jedním z nich patří do stejný skupinky o který mluvim v první větě, pocit pochopení, že mladík nedokumentuje vedle mě sedícího mladíka samotného jen tak na cestě pražským podzemím, alébrž (regulérní spojka) dokumentuje vedle mě sedícího mladíka s osobou mou nezúčastněně se tvářící z důvodu prostého a to toho, že osobu mou v první chvíli (ani v druhý) nenapadlo, že se účastní, dokonce se vtipně trochu odklonila do uličky, aby nezacláněla xD, a až bleskem oslnění se jí rozsvítilo a opožděně se zašklebila, avšak aparát už tento škleb zachytit nestihl, zastihl však zachytit její obvyklý metroškleb, jak usoudila při pohledu na obrázek, na který ji mladíci s vyfotil-sem-se-s-celebritou výrazem nechali nahlédnout, engliš brejle a fialový kalhoty to však jistily, tak jen nahodila bloggérskej napůlúsměv a mávání a usmívání, když hromadně vystupovali, jim oplatila jako správná nenamyšlená superstar a byla ráda, že tý jejich svahilštině nerozuměla ani bzla a mohla si tak dál myslet svý xD, a asi vás nepřekvapí, že tenhle článek vůbec neměl bejt o tomhle, ale někdy se to tak prostě zvrhne, sem totiž krátkodobý zvrhlík a zločinec. dobrou noc všem, bez výjimky, bez ohledu na barvu pleti, kalhot, teskotílka, i na to, jestli si to s někym příští víkend rozdaj v autě. call xD

say you, say me /fuck you, fuck me/

12. dubna 2009 v 4:41 | bittersweet |  nočníky
nákup kanystru, zabalený v dece na zdi, něco za náma a něco před náma, minimálně oranžová plzeň, rokycanský rušitelé xD, největší retro hity, topení:), titaniková RUKA (!!!! ano :D) ... přezážitkováno.

Další články


Kam dál